Drtivá zpráva OSN: Civilní ztráty na Ukrajině v roce 2026 skokově rostou

Válka na Ukrajině si podle nejnovější zprávy Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) v roce 2026 vyžádala výrazně více civilních obětí než v předchozích letech. Zveřejněná data ukazují nejen na rostoucí intenzitu bojů, ale také na zásadní změnu charakteru vedení války – stále větší roli hrají zbraně dlouhého i krátkého doletu, zejména rakety a bezpilotní letouny. OSN zároveň upozorňuje, že skutečný počet mrtvých a zraněných civilistů bude pravděpodobně ještě vyšší, než kolik se podařilo oficiálně ověřit.

Bilance roku 2026: tisíce mrtvých a zraněných civilistů

Podle HRMMU bylo v roce 2026 na Ukrajině v důsledku bojů zabito nejméně 2514 civilistů a dalších 12 142 lidí utrpělo zranění. Jde o nárůst oproti předchozím letům a podle OSN je situace nejhorší od prvního roku ruské invaze, kdy Rusko v plném rozsahu zaútočilo na Ukrajinu.

Od začátku ruské agrese do konce roku 2026 eviduje mise OSN celkem nejméně 14 999 usmrcených civilistů, včetně stovek dětí. Zranění utrpělo přinejmenším 40 601 civilistů, mezi nimi také mnoho nezletilých. Tato čísla představují pouze ověřené případy a OSN je označuje za konzervativní odhad.

Naprostá většina civilních obětí pochází z oblastí, které zůstávají pod kontrolou ukrajinské vlády. Právě tato území jsou totiž pravidelně terčem ruských raketových úderů, dělostřeleckých ostřelování a útoků dronů. V roce 2026 tam podle HRMMU zahynulo nejméně 2395 civilistů a 11 751 jich bylo zraněno, což představuje zhruba 97 procent všech loni evidovaných obětí.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Výrazné meziroční zhoršení: nárůst o desítky procent

Data OSN ukazují, že rok 2026 přinesl z hlediska civilních ztrát výrazné zhoršení oproti dvěma předchozím rokům. HRMMU vyčísluje, že:

• celkový počet zabitých a zraněných civilistů byl v roce 2026 o 31 procent vyšší než v roce 2024,
• a zároveň o 70 procent vyšší než v roce 2023.

V roce 2024 mise OSN ověřila 2088 usmrcených a 9138 zraněných civilistů. V roce 2023 šlo o 1974 zabitých a 6651 zraněných. Trend je tedy jednoznačný: přestože se frontová linie v některých úsecích stabilizovala, počet civilních obětí roste.

Vedoucí mise HRMMU Danielle Bellová označila tento vývoj za alarmující signál o zhoršující se ochraně civilního obyvatelstva. Podle ní nárůst obětí nelze vysvětlit jen tím, že se boje na frontě staly intenzivnějšími. Klíčovou roli hraje i to, že se válka stále více vede prostřednictvím zbraní, které zasahují hluboko do týlu a do měst daleko od bojové linie.

Rostoucí role zbraní dlouhého doletu

Významnou část civilních ztrát mají podle OSN na svědomí zbraně dlouhého doletu, zejména rakety a útočné bezpilotní letouny. HRMMU uvádí, že v roce 2026:

• tyto zbraně způsobily 35 procent všech civilních obětí,
• zabily 682 civilistů,
• a 4443 lidí zranily.

Ve srovnání s předchozím rokem jde o nárůst o 65 procent. V roce 2024 podle údajů OSN zbraně dlouhého doletu usmrtily 531 civilistů a 2569 jich zranily. Tento skok svědčí o tom, že se údery na infrastrukturu, energetické sítě, průmyslové objekty i obytné čtvrti staly pravidelnou součástí ruské vojenské strategie.

Útoky na cíle daleko od fronty zasahují prakticky celé území Ukrajiny. V ohrožení se tak ocitají miliony lidí, kteří žijí stovky kilometrů od nejbližších bojů. Podle HRMMU to znamená, že válka se pro civilní obyvatelstvo stala všudypřítomnou hrozbou, i tam, kde dříve panoval relativní klid.

Zahraniční

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí

Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.

Drony krátkého doletu: prudký nárůst obětí

OSN upozorňuje také na dramatický nárůst obětí způsobených drony krátkého doletu. Tyto bezpilotní prostředky se používají jak k útokům na vojenské cíle v bezprostřední blízkosti fronty, tak k úderům na menší města a vesnice. V roce 2026 podle HRMMU útoky krátkodosahových dronů:

• zabily 577 civilistů,
• a 3288 lidí zranily.

O rok dříve si stejné typy útoků vyžádaly 226 mrtvých a 1528 zraněných. To znamená nárůst o 120 procent během jediného roku. Z krátkodobého podpůrného prostředku se tak drony staly jedním z klíčových nástrojů vedení války s citelným dopadem na civilní obyvatelstvo.

Rozšíření dronových útoků zvyšuje obtížnost ochrany civilistů. Drony jsou relativně levné, obtížně odhalitelné a mohou zasáhnout cíle s vysokou přesností. Přestože jsou často prezentovány jako „přesné“ zbraně, v podmínkách hustě obydlených oblastí dochází k rozsáhlým vedlejším škodám a ztrátám na životech.

Omezení dat a skrytý rozsah tragédie

Mise OSN dlouhodobě upozorňuje, že skutečný počet civilních obětí bude pravděpodobně vyšší, než ukazují oficiálně ověřená čísla. Monitorovací tým nemá plný přístup na všechna území, kde probíhají nebo probíhaly boje, a v některých oblastech je nezávislé ověřování prakticky nemožné.

To se týká zejména měst a regionů, které se ocitly pod ruskou okupací nebo byly těžce poničeny v prvních měsících invaze. Příkladem je Mariupol, přístavní město na jihovýchodě Ukrajiny, o které se na začátku války vedly mimořádně intenzivní boje. Město bylo dlouhodobě obléháno, vystaveno masivnímu ostřelování a leteckým útokům a nakonec se dostalo pod ruskou kontrolu.

Podle HRMMU právě v takových lokalitách existuje značné riziko, že mnoho obětí nebylo nikdy řádně zdokumentováno. V prvních týdnech a měsících invaze navíc panoval chaos, infrastruktura byla rozvrácená a řada lidí byla pohřbena v provizorních hrobech bez jakéhokoli oficiálního záznamu. OSN tak pracuje s neúplnými daty a zveřejňovaná čísla je nutné chápat jako minimální potvrzené hodnoty, nikoli jako konečnou bilanci.

Co čísla vypovídají o vývoji války

Vývoj statistiky civilních obětí ukazuje, že konflikt na Ukrajině se v roce 2026 dostal do fáze, kdy se stále více prohlubuje propast mezi vojenskými cíli a ochranou civilistů. Zatímco v prvních měsících invaze dominovaly rozsáhlé pozemní operace a frontové střety, v posledních letech se těžiště přesunulo k systematickým úderům na infrastrukturu, průmyslové zóny i obytné čtvrti.

Rozšířené používání raket a dronů znamená, že:

• civilisté žijící daleko od fronty se ocitají v bezprostředním ohrožení,
• útoky často přicházejí bez varování a v noci, což ztěžuje evakuaci,
• zásahy do energetické a dopravní infrastruktury komplikují přístup k lékařské péči, vodě a dalším základním službám,
• psychologický dopad na obyvatelstvo je dlouhodobý – lidé žijí v permanentní nejistotě a stresu.

Danielle Bellová v této souvislosti hovoří o „výrazném zhoršení ochrany civilistů“. Z hlediska mezinárodního humanitárního práva vyvolává tento trend otázky, zda jsou při plánování a provádění útoků dodržovány zásady rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli, proporcionality a předběžných opatření k minimalizaci civilních ztrát.

Co současná bilance znamená pro další vývoj konfliktu

Rostoucí počet civilních obětí v roce 2026 má několik zásadních dopadů na budoucí vývoj války i na mezinárodní reakci. Zaprvé, pokračující vysoké civilní ztráty zvyšují tlak na další vyšetřování možných válečných zločinů a na shromažďování důkazů pro případné budoucí soudní řízení. Zprávy OSN se mohou stát důležitým podkladem pro práci mezinárodních i národních tribunálů.

Zadruhé, pro ukrajinskou společnost znamená dlouhodobé vystavení násilí a ztrátám hluboké sociální a demografické dopady. Tisíce mrtvých a desetitisíce zraněných představují nejen osobní tragédie pro jejich rodiny, ale také zátěž pro zdravotní systém, sociální služby a ekonomiku země. Mnozí zranění budou potřebovat celoživotní péči a rehabilitaci.

Zatřetí, pokračující útoky na civilní infrastrukturu komplikují poválečnou obnovu. Každý další zničený obytný blok, nemocnice či energetické zařízení prodlužuje čas, který bude Ukrajina potřebovat k návratu k relativní normalitě. Zahraniční partneři země se zároveň budou muset připravit na dlouhodobou finanční i technickou podporu při rekonstrukci.

V neposlední řadě mají tato čísla dopad i na mezinárodní politiku. Stoupající civilní ztráty mohou posílit požadavky na zpřísnění sankcí vůči Rusku, na další vojenskou a humanitární podporu Ukrajiny, ale také na diplomatické snahy o ukončení konfliktu. Zpráva HRMMU poskytuje konkrétní a číselně podložený obraz toho, jak vysokou cenu civilní obyvatelstvo za pokračování války platí.

Shrnutí klíčových zjištění a otevřené otázky

Statistiky zveřejněné Misí OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině ukazují, že rok 2026 byl pro civilní obyvatelstvo jedním z nejtragičtějších období od začátku ruské invaze. Minimálně 2514 mrtvých a 12 142 zraněných civilistů během jediného roku znamená výrazný nárůst oproti předchozím letům a potvrzuje, že válka se stále více vede způsobem, který zasahuje běžné obyvatele.

Klíčové body zprávy lze shrnout následovně:

• od začátku ruské agrese do konce roku 2026 OSN ověřila smrt nejméně 14 999 civilistů a zranění 40 601 lidí,
• v roce 2026 došlo k 31% nárůstu civilních obětí oproti roku 2024 a k 70% nárůstu oproti roku 2023,
• 97 procent obětí pochází z území kontrolovaného Kyjevem, které je terčem ruských útoků,
• zbraně dlouhého doletu způsobily 35 procent všech civilních obětí a jejich dopad meziročně vzrostl o 65 procent,
• oběti útoků dronů krátkého doletu se během jediného roku více než zdvojnásobily – nárůst činí 120 procent,
• OSN upozorňuje, že skutečná čísla budou pravděpodobně vyšší kvůli omezeným možnostem monitoringu, zejména v okupovaných a těžce zničených oblastech, jako je Mariupol.

Zpráva HRMMU tak nepředstavuje jen souhrn statistik, ale především varování, že ochrana civilistů na Ukrajině se dále zhoršuje. Zda se tento trend podaří zvrátit, bude záviset nejen na vývoji na bojišti, ale i na ochotě zúčastněných stran respektovat mezinárodní humanitární právo a na tlaku mezinárodního společenství, aby se civilisté nestávali cílem války, ale objektem její ochrany.