Hackeři paralyzovali portál veřejných zakázek: co teď hrozí státu i firmám?

Portál veřejných zakázek, klíčový nástroj pro zveřejňování a správu státních zakázek, byl vyřazen z provozu po kybernetickém útoku. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které systém spravuje, se snaží službu co nejrychleji obnovit a zároveň ubezpečuje, že další důležité nástroje pro zadávání zakázek nadále fungují. Incident znovu otevírá otázku, jak odolná je česká státní správa vůči rostoucím hrozbám v kyberprostoru a jaké mohou být praktické dopady na zadavatele i dodavatele veřejných zakázek.

Co se stalo: portál veřejných zakázek mimo provoz

Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo na svém webu a sociálních sítích, že portál veřejných zakázek na adrese https://portal-vz.cz čelí kybernetickému útoku. Podle úřadu je portál v důsledku útoku nedostupný a probíhají práce na obnovení provozu.

Resort situaci stručně popsal s tím, že příčinu incidentu analyzuje a cílem je znovuzprovoznění systému v co nejkratším čase. Podrobnosti o typu útoku, jeho rozsahu nebo o tom, zda došlo k úniku dat, zatím nezveřejnil. Pro zadavatele i dodavatele to nicméně znamená dočasné omezení přístupu k jednomu z hlavních rozhraní, které využívají při práci s veřejnými zakázkami.

Internet a Technologie

Jak vybrat stabilní hosting v ČR v roce 2026?

Jak vybrat hosting, který váš web v roce 2026 nenechá spadnout v nejhorší možný moment? Podíváme se na klíčové parametry stability, rychlosti, bezpečnosti i podpory a ukážeme si, jak v ČR vybrat řešení, na které se můžete dlouhodobě spolehnout.

Role portálu: páteř komunikace mezi státem a dodavateli

Portál veřejných zakázek je jedním z klíčových prvků infrastruktury pro zadávání veřejných zakázek v České republice. Jeho hlavní funkcí je zajištění transparentního sdílení informací mezi zadavateli (státními institucemi, kraji, obcemi či dalšími veřejnými subjekty) a dodavateli z privátní sféry.

Zadavatele prostřednictvím portálu:

• zveřejňují informace o vyhlašovaných zakázkách, včetně zadávací dokumentace, lhůt a podmínek účasti,
• publikují související dokumenty v průběhu celého řízení, jako jsou vysvětlení zadávací dokumentace nebo dodatečné informace,
• spravují jednotlivé fáze zakázky – od vyhlášení až po ukončení zadávacího řízení.

Dodavatelé mohou na portálu:

• vyhledávat aktuální zakázky podle různých kritérií,
• sledovat průběh řízení a změny v dokumentaci,
• využívat elektronické podávání nabídek, pokud je portál či navázané systémy používán jako komunikační kanál.

Tento model podporuje transparentnost a rovný přístup k veřejným zakázkám a zároveň přispívá k hospodárnému nakládání s veřejnými prostředky. Výpadek portálu proto zasahuje nejen každodenní agendu úřadů, ale i firmy, které se o státní zakázky ucházejí.

Dopad na zadávání zakázek: co zůstává v provozu

Přestože je portál veřejných zakázek mimo provoz, ministerstvo upozorňuje, že některé další klíčové systémy fungují bez omezení. Jde zejména o:

• Věstník veřejných zakázek – součást Informačního systému veřejných zakázek, kde je ze zákona povinné evidovat podlimitní i nadlimitní zakázky. Záznamy musí být uchovávány nejméně deset let od ukončení zadávacího řízení.
• Registr smluv – centrální evidence smluv veřejné správy, jejíž funkčnost výpadkem portálu veřejných zakázek dotčena není.
• Národní elektronický nástroj (NEN) – komplexní systém pro administraci a zadávání veřejných zakázek, který nadále běží. NEN umožňuje elektronickou komunikaci mezi zadavateli a dodavateli a správu celého životního cyklu zakázek.

MMR dopředu avizovalo, že u NEN proběhne aktualizace. Podle informací na webu má být hlavní systém aktualizován 23. ledna 2026, přičemž v předstihu je v daný den mezi 9:00 a 17:00 plánována aktualizace testovací verze. Během instalace má být testovací prostředí dočasně nedostupné, což je standardní postup při údržbě, a nesouvisí s aktuálním kybernetickým incidentem na portálu veřejných zakázek.

Celkově tak nedostupnost portálu představuje významnou komplikaci, ale nikoliv úplný kolaps systému veřejných zakázek. Základní evidenční a smluvní nástroje, které jsou pro zákonný chod veřejných soutěží klíčové, zůstávají v provozu.

Internet a Technologie

Nehoda Filipa Turka inspirovala hru i parodii na GTA 6 a vznikla KŘIŽOVATKA 63

Dopravní nehoda poslance Filipa Turka se během hodin změnila v internetový fenomén. Vznikla satirická hra Křižovatka 63 i AI parodie ve stylu GTA.

Kyberprostor jako bojiště: širší souvislosti útoku

Bezpečnostní odborníci dlouhodobě upozorňují, že kyberprostor se stal plnohodnotným bojištěm, na němž se střetávají státní i nestátní aktéři. Útoky na informační infrastrukturu mohou v krajním případě ochromit chod státu nebo výrazně narušit běžné fungování společnosti – od úřadů přes nemocnice až po kritické průmyslové systémy.

Státní správa je podle expertů jedním z nejzranitelnějších sektorů. Důvodů je několik:

• rozsáhlé množství systémů různého stáří a kvality,
• často omezené rozpočty na modernizaci a bezpečnostní opatření,
• roztříštěná správa IT agend mezi různými úřady,
• rostoucí závislost na digitálních službách při každodenním fungování státu.

Motivace útočníků se v posledních letech mění. Kromě snahy o finanční zisk – například prostřednictvím vyděračského softwaru (ransomware) – nabývají na významu i geopolitické a ideologické cíle. Část útoků má podle odborníků za cíl především:

• snížit důvěru veřejnosti v schopnost státu zajistit bezpečný a spolehlivý provoz svých systémů,
• diskreditovat instituce v očích občanů i mezinárodních partnerů,
• testovat odolnost a reakční schopnosti napadených subjektů.

Útok na portál veřejných zakázek tak zapadá do širšího trendu cílení na systémy, které jsou pro fungování státu sice zásadní, ale často stojí mimo hlavní pozornost veřejnosti – dokud nedojde k jejich výpadku.

Reakce státu: od bug bounty k posilování obrany

Ministerstvo pro místní rozvoj v minulosti deklarovalo snahu posílit bezpečnost svých informačních systémů. V roce 2026 oznámilo, že zavádí program finančních odměn za nahlášení bezpečnostních zranitelností, tzv. bug bounty. Inspiruje se tak praxí běžnou v komerčním sektoru a v některých zahraničních veřejných institucích.

Cílem těchto programů je motivovat etické hackery a bezpečnostní experty, aby nalezené chyby a slabiny bezpečně hlásili přímo správci systému, místo aby byly zneužity nebo prodány na černém trhu. Program ale nenahrazuje standardní bezpečnostní opatření, jako jsou:

• penetrační testy prováděné profesionálními týmy,
• pravidelné bezpečnostní audity,
• monitoring provozu a včasná detekce anomálií,
• školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Podle MMR má bug bounty program tato opatření doplňovat a rozšířit tak počet „očí“, které systémy zkoumají. Přesto i přes tato úsilí čelí resort opakovaným útokům. V minulém roce byly terčem hackerů například systémy stavebního řízení, které MMR rovněž spravuje. To naznačuje, že útočníci vnímají resort jako atraktivní cíl, mimo jiné kvůli jeho klíčové roli v oblasti digitalizace agend spojených s investicemi a výstavbou.

Co incident znamená pro zadavatele a dodavatele

Výpadek portálu veřejných zakázek přichází v době, kdy se velká část agendy veřejných soutěží přesunula do elektronického prostředí. Pro zadavatele i dodavatele může mít incident několik praktických důsledků:

• zpoždění v publikaci informací o nových zakázkách, pokud zadavatel portál využívá jako primární komunikační kanál,
• komplikace při sledování změn v běžících řízeních, zejména pokud jsou dokumenty standardně zpřístupňovány přes napadený portál,
• nutnost spoléhat se na alternativní nástroje, jako je Věstník veřejných zakázek či NEN, pokud to konkrétní zadávací řízení umožňuje,
• nejistotu ohledně termínů, pokud dojde k prodlevám v komunikaci nebo bude nutné některé lhůty upravit.

Pro firmy, které se účastní veřejných soutěží, je situace především otázkou informovanosti a flexibility. Budou muset pečlivě sledovat oficiální oznámení zadavatelů, případné změny lhůt a alternativní kanály, jimiž mohou být dokumenty a informace dočasně zpřístupňovány.

Pro státní správu jako celek je incident dalším signálem, že digitalizace bez robustní kybernetické ochrany přináší výrazná rizika. S rostoucí závislostí na online systémech roste i potenciální dopad každého výpadku – ať už jde o útok, technickou závadu nebo lidskou chybu.

Klíčové poučení a další kroky pro posílení odolnosti

Útok na portál veřejných zakázek znovu ukazuje, že kybernetická bezpečnost už není jen technickým tématem pro IT specialisty, ale strategickou otázkou řízení státu. Z incidentu lze vyvodit několik zásadních závěrů:

• Důležitost redundance: Skutečnost, že Věstník veřejných zakázek, registr smluv a NEN zůstaly funkční, omezuje dopady výpadku. Rozdělení agend mezi více systémů může v krizových situacích pomoci udržet základní služby v chodu.
• Nutnost kontinuální modernizace: Starší nebo nedostatečně aktualizované systémy bývají zranitelnější. Plánované aktualizace, jako v případě NEN, jsou proto nezbytné nejen kvůli novým funkcím, ale i z hlediska bezpečnosti.
• Posílení prevence i reakce: Vedle programů typu bug bounty je klíčové budovat schopnost rychle detekovat a izolovat útok, minimalizovat jeho dopady a transparentně komunikovat s uživateli.
• Komunikace s veřejností: Otevřené a včasné informování o incidentech pomáhá předcházet spekulacím a posiluje důvěru, že stát situaci aktivně řeší.
• Strategický přístup: Kybernetické útoky motivované geopolitikou nebo snahou o destabilizaci institucí vyžadují koordinaci napříč resorty a napojení na bezpečnostní a zpravodajské složky státu.

Pro zadavatele a dodavatele veřejných zakázek bude v následujících dnech klíčové sledovat, jak rychle se portál podaří obnovit, zda budou zveřejněny bližší informace o charakteru útoku a jaká opatření MMR přijme, aby podobným incidentům v budoucnu předešlo. Událost však už nyní potvrzuje, že kybernetická bezpečnost není okrajovým tématem, ale jedním z pilířů důvěry v digitální stát.