Driftaři ničí Šumavu, zatímco jinde rodiny bruslí na zámcích: Dvě tváře české zimy 2026

Česká zima roku 2026 ukazuje dvě zcela odlišné tváře. Zatímco na Šumavě si starostové a policie stěžují na noční řádění řidičů, kteří na sněhu driftují a ničí dopravní značení, ve Zlínském kraji se lidé scházejí u zámků a na kanálech, aby si užili klidné bruslení na přírodním ledu. Společným jmenovatelem obou příběhů je sníh a mráz – a také otázka, jak se v zimě chováme k veřejnému prostoru a k ostatním.

Na Šumavě v okolí Modravy a Železné Rudy řeší policie i radnice stále agresivnější formu „adrenalinové zábavy“ za volantem. Ve Zlínském kraji naopak samosprávy, spolky a dobrovolníci využívají mrazivé počasí k tomu, aby lidem nabídli bezpečné a komunitní vyžití na ledě. Oba příběhy ukazují, že zima v Česku není jen o počasí, ale především o přístupu lidí a o tom, jak se daří nastavit hranici mezi svobodou a ohleduplností.

Noční smyky na Šumavě: pokuty za desítky tisíc a rostoucí frustrace obcí

Šumavská Modrava a okolí Železné Rudy se v zimě 2026 potýkají s fenoménem, který místní označují za stále horší – noční ježdění „driftařů“ po zasněžených parkovištích a silnicích. Řidiči, převážně mladí lidé do třiceti let, míří do hor za sněhem a adrenalinem. Výsledkem jsou nejen vyjeté koleje ve sněhu, ale také zničené sněhové patníky a obavy z vážnějších nehod.

Policie v oblasti Modravy a Železné Rudy během několika týdnů od konce listopadu do začátku ledna odhalila šedesát řidičů, kteří se dopustili přestupků souvisejících s riskantní jízdou na sněhu. Podle klatovského policejního mluvčího Michala Schöna padaly blokové pokuty až do výše 1500 korun a v souhrnu šlo o částky v řádu desítek tisíc korun. Nešlo přitom jen o samotné smyky – v některých případech policisté řešili i špatný technický stav vozidel nebo nerespektování dopravního značení.

Starosta Modravy Jaroslav Doležal upozorňuje, že problémy začaly prakticky ve chvíli, kdy napadl první sníh. Zatímco pro běžné návštěvníky znamená čerstvý sníh výzvu k lyžování nebo procházkám, pro část mladých řidičů je signálem k nočním výpravám za „zábavou“ za volantem. Obec eviduje případy, kdy se v jedné chvíli v Modravě objevilo i jedenáct aut, jejichž řidiči smykovali na parkovišti i při průjezdu obcí.

Referent obce Petr Sedláček poskytl záznamy z obecních kamer, které zachycují, jak auta v noci rozjíždějí zasněžené plochy a projíždějí smykem i v místech, kde se běžně pohybují chodci a další provoz. Podle starosty Doležala má jejich řádění zatím „jen“ hmatatelné následky v podobě vylámaných a zničených sněhových patníků, ale hrozba vážnější nehody je podle něj reálná. V horských podmínkách, na úzkých silnicích a v blízkosti obce může jeden nevydařený smyk skončit střetem s protijedoucím vozidlem nebo s chodcem.

Stížnosti přicházejí jak od místních obyvatel, tak od ubytovatelů a dalších podnikatelů v cestovním ruchu. Lidé podle starosty stále častěji volají přímo policii, protože noční hluk a nebezpečná jízda narušují klid v obci. „Potíže řešíme už pár let, ale situace je čím dál tím horší,“ konstatuje Doležal. Podobnou zkušenost má i starosta Železné Rudy Filip Smola, podle nějž si řidiči v okolí města vybírají zejména oblasti Gerlovy Hutě a Špičáku. Pokud podle něj auta „dělají bordel celou noc“, je to trestuhodné narušování veřejného pořádku.

Počasí

Neobvykle teplý konec zimy: slunečno, saharský prach a jen mírné ochlazení

Konec zimy letos připomíná spíš duben: nadprůměrné teploty, minimum srážek a slunečno. Do Česka proudí teplý jihozápadní vzduch se saharským prachem, jen krátce ho naruší slabá studená fronta.

Bruslení v zámeckých zahradách a na kanálech: jiný způsob, jak si užít mráz

Na opačném konci republiky, ve Zlínském kraji, využívají obce a místní spolky mrazivé počasí k vytvoření prostoru pro bezpečné zimní radovánky. Místo smykování na sněhu za volantem tady lidé stojí na bruslích a užívají si přírodní led. Díky nízkým teplotám se bruslí na řadě míst – od zámeckých zahrad po Baťův kanál.

V Holešově na Kroměřížsku se stala velkým lákadlem zámecká zahrada, kde zamrzlé vodní kanály vytvářejí unikátní trasu pro bruslaře. Lidé zde mají k dispozici zhruba kilometr a půl dlouhou ledovou „dráhu“, která se vine mezi stromy a nabízí výhled na historický zámek. Místní obyvatel Ferdinand Kukla, který sem přišel s vnuky, dcerou a zetěm, oceňuje především volnost a prostornost. Na rozdíl od klasických kluzišť se mohou bruslaři po kanálech volně projet, aniž by se tísnili v omezeném prostoru.

K atmosféře přispívá i historická tradice – podle Dany Podhajské z Městského kulturního střediska v Holešově, které zámek spravuje, patřilo bruslení v zámecké zahradě ke koloritu místního života už dříve. Lidé si dnes led často upravují sami. Rodiče, zejména tatínci, vytvářejí pro děti improvizovaná hokejová hřiště, odhrnují sníh a vymezují plochy pro hry. Jde o spontánní komunitní aktivitu, která propojuje generace a vrací do veřejného prostoru pocit sdílené zodpovědnosti.

Podobně je tomu ve Vizovicích, kde lidé bruslí na zamrzlém rybníku u zámku. Kvůli lepšímu přístupu byla otevřena spodní brána v areálu, aby se k ledu dostalo co nejvíce zájemců. V neděli se u ledové plochy u místní sokolovny chystá karneval, který má spojit sportování s masopustní atmosférou a kostýmy. Bruslení se tak stává nejen sportovní aktivitou, ale i společenskou událostí.

Výjimečnou kulisou je také Baťův kanál, kde se část vodní cesty proměnila v přírodní kluziště. V přístavu v Babicích na Uherskohradišťsku provozovatelé občerstvení zajistili osvětlení ledové plochy, aby si lidé mohli zabruslit i večer. Nechyběl táborák, opékání špekáčků a program pro děti v podobě pohádkového překvapení. Z místa, kde se v létě jezdí na lodích, se tak v zimě stává centrum komunitního setkávání.

Společná otázka: jak naložit se zimou ve veřejném prostoru

Oba popsané příběhy – šumavští driftaři a zlínští bruslaři – mají společného jmenovatele: veřejný prostor v zimních podmínkách. Na Šumavě se parkoviště a komunikace mění v improvizovanou arénu pro adrenalinovou jízdu, která ohrožuje bezpečnost a ničí majetek. Ve Zlínském kraji se zamrzlé plochy stávají místem, kde se lidé setkávají, sportují a společně pečují o prostředí, které využívají.

Rozdíl není jen v aktivitě samotné (jízda autem vs. bruslení), ale v přístupu k pravidlům a ohleduplnosti. V Modravě a Železné Rudě musí policie zasahovat a ukládat pokuty, aby omezila chování, které je v rozporu se zákonem a bezpečností. Ve Zlínském kraji se obce a organizátoři snaží nastavit podmínky tak, aby lidé mohli zimní počasí využít legálně a bezpečně – a aby přitom nevznikaly konflikty s ostatními uživateli prostoru.

Je příznačné, že v obou případech hraje roli komunita. Na Šumavě jsou to obyvatelé, kteří si stěžují, posílají podněty na radnici a volají policii. V Holešově, Vizovicích či Babicích jsou to zase dobrovolníci, rodiče a místní podnikatelé, kteří led upravují, osvětlují a organizují doprovodný program. V jednom případě komunita reaguje na problém, ve druhém aktivně vytváří pozitivní alternativu.

Počasí

Teplý a suchý týden nad ČR: slunce, inverze a saharský prach

Česko čeká neobvykle teplý a suchý týden pod vlivem mohutné tlakové výše. Přinese slunce, inverzi, velké rozdíly teplot podle nadmořské výšky i saharský prach na obloze.

Co z toho plyne pro budoucí zimní sezóny

Zimní sezóna 2026 naznačuje, že otázka využívání veřejného prostoru v zimě bude v Česku nabývat na významu. Horské obce jako Modrava nebo Železná Ruda budou zřejmě muset hledat další nástroje, jak omezit nebezpečné chování řidičů – ať už jde o častější policejní kontroly, technická opatření, nebo třeba vymezení uzavřených ploch, kde by bylo možné adrenalinové jízdy provozovat za přísných podmínek a mimo obytné zóny.

Zkušenost ze Zlínského kraje zároveň ukazuje, že pokud obce nabídnou atraktivní a dostupné formy zimního vyžití, lidé je rádi využijí. Bruslení v zámeckých zahradách, na rybnících nebo na kanálech má potenciál stát se stabilní součástí zimního kalendáře, pokud to počasí dovolí. Důležitou roli přitom hraje jednoduchý přístup (otevřené brány, upravené nástupy na led), bezpečnost (dostatečná tloušťka ledu, osvětlení) a doprovodný program, který přiláká rodiny s dětmi.

Oba příběhy také připomínají, že zima není jen kulisou, ale výzvou k tomu, jak nastavit pravidla soužití. Tam, kde se z mrazu stává záminka k bezohlednému chování, musí zasáhnout policie a samospráva. Tam, kde je mráz příležitostí k setkávání, sportu a tradicím, může zima posílit vztah lidí k místu, kde žijí. Rozhodující přitom není jen počasí, ale především to, jak se k němu společnost postaví.

Česká zima 2026 tak nabízí dvě kontrastní, ale vzájemně propojené lekce: že svoboda zábavy končí tam, kde začíná ohrožení ostatních, a že dobře připravené a spravované veřejné prostory mohou proměnit mrazivé dny v příležitost, nikoli problém. Jak se s těmito výzvami obce a jejich obyvatelé vypořádají v dalších letech, ukáže až příští sníh a mráz.